Nebudu se na nic vymlouvat. Nebyl jsem v kómatu, ani jsem neměl "strašně moc práce" nebo "hrozně málo času". Prostě jsem skoro měsíc nic nového nenapsal, protože jsem se na to jednoduše "vyprd". Doufám, že to nikoho neuráží, naopak, že oceníte mou upřímnost. Navíc, v čase svátečním by si měli lidé i odpouštět.
Co se od minule stalo? Především jsem vkročil do druhé poloviny svého zdejšího pobytu. Utíká to rychle, to mi tedy věřte. Významnou událostí byl školní ples, který vůbec nebyl plesem, ale ohromným večírkem v dvoupatrové budově, s dvěma živými kapelami, diskotékou a sochařem, který z ledu vymodeloval univerzitní logo. Bohužel, zanedlouho zbyla z jeho díla jen louže na podlaze. Nejvíce mne ale potěšila neomezená nabídka malých koláčků a ovocných špízů, které si mohl kdokoliv brát v libovolném množství. Inu, alespoň jsem se náhodně přesouval, aby mne nikdo neviděl dlouho požírat dobroty na stejném místě.
Napravit si reputaci jsem se pak dvakrát pokoušel při lezení v Calanques, kde je, k mému milému překvapení, stále docela hezky a svítí-li sluníčko, tak se na skalách člověk i zapotí. Fotky si můžeté prohlédnout v mém albu.
Závěr prosince však už nepřinesl nic než zkoušky, termíny pro odevzdání projektů a samozřejmě mnohé vánoční večírky. Pro jedno i pro druhé jsem se k tomuto deníku zkrátka nedokopal.
Malým pokusem o nápravu budiž dnešní zápis. Budu se věnovat - čemu jinému - Vánocům. Vím, že ani v Čechách to letos na "bílé Vánoce" zrovna nevypadá, ale nemohu se ubránit dojmu, že sem, do Provence, Vánoce nějak nepatří. Všechny vánoční stromečky, ozdoby a Santa Klausové jsou sem jakoby neuměle naroubováni. Malé smrčky (nastříkané stříbrným sprejem, aby vypadaly jako zasněžené) se tak na Vánočních trzích krčí pod palmami, libý zvuk koled linoucích se z reproduktorů narušuje křik racků a šplouchání vln. Divné, ne? Mně to prostě nesedí. Teprve dnes jsem se dozvěděl, že ty divné drátěné koule, které se objevily v přístavu mají symbolizovat sněhové vločky. Bohužel, jejich autor měl pouze hrubou představu o tom, jak taková vločka vypadá a tomu nasvědčuje i výsledek, připomínající spíše protitankové zátarasy. Kromě standardních provencálských polštářků s levandulí a pestrobarevných mýdel je však nabídka místních trhů zcela zaměnitelná s tou českou. Včetně ruských "bábušek". Všeobecně by mi přišlo nejlepší, kdyby se tady nesnažili napodobovat Německo nebo USA a zůstali na svém. Takový vánoční losos, to by nemuselo být vůbec zlé!
