Nabité víkendy

Během posledních dvou víkendů se toho stalo hodně, jak bylo ostatně avizováno v předchozím příspěvku.

S Káčou a lidmi z HO Matahari jsme si perfektně zalezli a poznali několik místních autoservisů. Jelikož byla má sestra rychlejší, na internetu je už k vidění článek z této akce, společně se sadou bezvadných fotek od nás a od Zikyho. Nemám k tomu co dodat, snad jen, že mi tato návštěva (kromě materiálních přínosů jako reprobedny nebo čínské polívky) udělala skutečnou radost a jen tak na ni nezapomenu.

O necelý týden později přiletěla Kamila. Prošli jsme se po pláži i přes některé parky v Marseille, očumovali auta i brutální architekturu a tak nějak v klidu si tu užívali. Vše šlo hladce až do Kamilina odletu, který kdyby byl vysílán v televizi, byl by považován za velmi trapně natahovaný seriál. Kamila měla od Lufthansy letenku z Marseille do Mnichova, tam 45 minut na přestup a dalším letadlem do Prahy. Jenže už při příchodu na letiště nás zarazilo upozornění na hodinové zpoždění onoho letu do Mnichova. Z toho se nakonec vyklubaly více než dvě hodiny a tak ve chvíli, kdy Kamila opouštěla Marseille, bylo už druhé letadlo ve vzduchu a na cestě do Prahy. V Mnichově ponořeném do mlhy (90% letů zpožděných) měli být cestující s obdobným osudem přeloženi na náhradní let. Ten se ovšem ukázal jako plný a tak byl zvolen náhradní plán - odletět do Vídně s Austrian Airlines a odtamtud letadlem ČSA do Prahy. Kvůli jakési čínské delegaci, která dorazila pozdě na beztak zpožděný let, přistála Kamila ve Vídni opět se zpožděním. Zatímco letadlo do Pekingu na své cestující ochotně počkalo, kapitán letu ČSA se zřejmě rozhodl jít ostatním příkladem a tak odletěl pro jistotu dříve než měl, čímž zhatil poslední naděje na návrat domů. Nešťastná Kamila byla převezena na pochybný hotel, tam se krátce vyspala a brzy ráno opět procházela odbavením. Ranní let již proběhl bez problému (sice opět zpožděn, ale to už bylo každému jedno) a tak, světe div se, Kamila skutečně dorazila do Prahy. S celkovým zpožděním zhruba 16 hodin.