Kulturní okénko

Jelikož jsem během své návštěvy rodné Prahy zjistil, že můj deník skutečně někdo čte, rozhodl jsem se zde zveřejnit několik kulturních tipů na zajímavé knížky a filmy, které jsem v poslední době viděl, respektive četl.

Zdeněk Šmíd : Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Bezvadný pohled na českou historii i národní povahu, plný vtipu a nadsázky, ale i překvapivých pravd a historických souvislostí. Doporučuji každému, obzvláště těm, kterým se líbila trilogie "proč bychom se netopili/nepotili/netěšili". Já se, bez nadsázky, řezal jako kůň.

Robert Fulghum : Třetí přání
Právě předevčírem jsem dočetl třetí a poslední část této série a jelikož se tak stalo při západu slunce na pláži za šumění vln a křiku racků, měl jsem nebývale povznášející pocit. Leccos v knížce mi sice nesedlo (například si nemyslím, že člověk může být šťastný jen, když leze v převleku za bílého králíka po stromech - zjednodušeně řečeno), ale rozhodně se mi líbila a po čase si ji možná přečtu celou znovu, neboť je v ní obsaženo skutečně mnoho příběhů, postav a myšlenkových rovin. Samotný třetí díl ale nečtěte, pokud již neznáte ty předchozí. Nejen, že byste si zkazili některá překvapení, ale pravděpodobně byste to ani nepochopili, neboť (snad teď nězkazím překvapení někomu já) ve třetím díle se vše otočí na ruby a dvě nové postavy - fiktivní spisovatel a fiktivní čtenářka - v něm rozebírají osudy postav z předchozích dílů, vymýšlejí jak by mohl příběh pokračovat a sami se do něj zapojují.

A jelikož Jiří Schmitzer zpívá: "prdim na svý známý a holky beru sportovně, nuděj mě i flámy a knížky - ty 'sou vo hovně", podíváme se raději na dva filmy.

The Departed (Skrytá identita)
Herecký koncert velké části hollywoodských hvězd v jendom filmu plném gangsterů, falešných policajtů, dvojitých agentů, krve a krys. Doporučuji, pokud máte rádi složité příběhy a nevadí vám pár mrtvol.

The Prestige (Dokonalý trik)
Asi nejlepší film, co jsem za poslední dobu viděl. Sice mi chvíli trvalo pochopit, kdo je kdo a co se odehrává kdy, ale jakmile se film rozjel, zapadlo to do sebe jako puzzle a až do konce jsem nestačil zírat, jak to scénaristé vymysleli. A ještě několik dní potom mi v hlavě do pomyslné skládanky přibývaly nové dílky souvislostí, které dělají z tohoto filmu opravdu výjimečnou záležitost. A pokud chcete dopředu vědět, jak to dopadne (a neslyšeli jste o tomto filmu hovořit Odvážné palce na Radiu 1) tak vězte, že nakonec je v kádi.