Konečně! V sobotu jsem se dostal se školním horolezeckým klubem na místní útesy Les Calanques. Původně jsem chtěl dlouze a lyricky popisovat výjimečnost této oblasti, ale po chvíli snažení jsem si to rozmyslel. Leccos napoví fotky (ještě jich mnoho přibude), ale je asi každému jasné, že když se dají dohromady fajn lidi, slunce, pláže, bílé útesy a zajímavé horolezecké cesty, musí to být zkrátka paráda. A to taky byla.
Koho zajímají mé "výkony", nechť zví, že za svůj nějvětší úspěch považuji vyvedení několika 5c+ en tête, z nichž ta nejdelší měřila 35 metrů. Válčil jsem i s jednou cestou obtížnosti 6b, ale ani za pomoci nadávek v několika jazycích jsem se nedostal přes téměř hladký úsek uprostřed. Rozhodně mám tedy co zlepšovat, ale to by v tom byl čert, abych se na útesy co nevidět nevrátil.
1 komentář:
Aaaaaa! Nádhera! Já chci taky! Už se tam strašně těšim. Doufám, že druhý pokus už nám opravdu vyjde. Prosím prosím prosím ;)
Okomentovat